V mokřadech polské Biebrzy

4. května 2015 v 21:59 |  cesty za ptáky

Národní park Biebrza v severovýchodním Polsku je zamokřené území v údolí řeky, které láká pozorovatele a fotografy ptáků. Mokřady přitahují množství druhů a zejména na jaře je toto území velmi atraktivní. Ve čtvrtek ráno těsně před východem slunce dorazilo po devítihodinové jízdě na jednu z význačných lokalit tohoto parku, na močály u vesnice Mscichy auto se třemi českými fotografy a ptačími pozorovateli. Mlha, že by se dala krájet a do ní se jen ztěžka prodírají sluneční paprsky. Hned na kraji cesty u močálů vidíme dva jespáky, lépe řečeno jejich siluety. Kolem je ticho přerušované pouze hlasy přelétajících ptáků, z nichž někteří ani nejsou vidět. Dramatická atmosféra.


Ležící na karimatce na zemi a maskováni sítí čekáme, až se někteří vodní ptáci odváží přijít před objektivy našich Canonů. Je to má obvyklá činnost a někdy se divím, jak to, že po těch třech hodinách ležení na břiše ještě bez problémů vstanu. Mezi tím slunce pomalu vítězí nad mlhou a fotografování ptáků v plné kráse už nic nebrání.

Netrvalo to však ani půl hodiny a před mým objektivem se prochází vodouš bahenní. Dlouhým zobákem vybírá potravu z bahnitého dna a blíží se pomalu ke mně.

Nakonec se předvádí těsně přede mnou a já mohu spočítat všechna jeho pírka. Canon spouští krátké dávky, jednu za druhou. Paměťová karta se plní. Hormon radosti se uvolňuje. Tak to má být.

Hlavním druhem, za kterým jsme sem přijeli, je jespák bojovný (Philomachus pugnax). Tito ptáci hnízdí v severní Evropě a při svém toku samečci roztahují barevný límec z peří. Mnozí samci pobíhající kolem mě už tento límec mají vyvinutý a občas ho i na chvilku rozevřou. Zbarvení samců je velmi proměnlivé, někdy světlé až bílé s barevnými tečkami, jindy tmavé s různými odstíny rezavé, hnědé nebo černé a nazelenalé barvy.

Nejsme jediní zájemci o zdejší ptactvo. Občas v naší blízkosti přejde jiný pozorovatel, ale v bezpečné vzdálenosti a nevyruší tak naše potenciální fotoobjekty. Následující snímek je ukázkou toho, že pozorovatel ptáků se ne vždy dívá tím správným směrem.

Když slunce vystoupilo výše nad obzor a jeho paprsky jsou už dost silné, popojedem ještě po cestě přes močály až k vlastní řece Biebrza, jejíž břehy ani nelze přesně identifikovat, protože řeka plynule přechází v mokřady. Zde loví čápi, přelétávají vodouši, jespáci a rybáci bělokřídlí.

V řece místní mladí rybáři loví ryby. Holínky, přes ně velký igelitový pytel, který si drží jednou rukou na úrovni prsou a v druhé ruce rybář drží udici a prohání ve vodě živou nástrahu. Bohatství řeky je velké a tak mladý rybář za chvíli odnáší v ruce statnou štiku. Rybolov v řece je přeci jen něco jiného než lovit kapry v rybníku.

Odpoledne projíždíme různá zajímavá místa na řece a sledujeme, co by mohlo být zajímavým motivem pro naše fotografování. Určitě to jsou klidná a na život bohatá zákoutí u řeky Biebrza.

V okolí nežijí pouze vodní ptáci, ale na suchých písčitých náplavech za humny vesnic narazíme i na dudka. Tentokrát jsem ho zastihnul v protisvětle. To byl den! A zítra nás čeká další.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ilona Ilona | 6. května 2015 v 11:35 | Reagovat

Prostě nádhera! Krásný výlet, krásné fotky. Ten dudek je úúúžasný.

2 Créatio Créatio | Web | 8. května 2015 v 23:30 | Reagovat

Úžasne vtáčie úlovky! :) Mraky trpezlivosti a pár fotografií z toho, ale zakaždým žasnem, ako veľmi sa to vyplatí. Skvelá práca.

3 Silwiniel Silwiniel | Web | 11. května 2015 v 7:51 | Reagovat

Ležet tak dlouho na studené zemi není asi legrace, ale ty nádherné fotky za to stojí! Ten jespák je opravdu krásný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama