Dva dny u Žehuňského rybníka

13. srpna 2012 v 22:29 |  kroužkování
Žehuňský rybník, což je vlastně nádrž na řece Cidlině, je lokalita, kterou navštěvuji už čtvrté desetiletí. Za tu dobu jsem zde uskutečnil mnoho pěkných pozorování ptactva a prožil řadu nezapomenutelných dnů. Proto jsem uvítal možnost strávit nějaký čas s kroužkovateli, kteří zde pod vedením Lubora Urbánka a Mirka Jelínka, patřících už také k živému inventáři této ptačí oblasti, prováděli pravidelný výzkum. Dá se říci, že tato letošní týdenní akce byla ve znamení chřástalů. Tento rok na ně byl zde u Žehuňského rybníka celkem úrodný a tak byla možnost prohlédnout si tyto zajímavé obyvatele pobřežního pásma podrobněji.

Chřástal vodní se od ostatních chřástalů liší delším, mírně ohnutým červenočerným zobákem. Žije skrytým životem v rákosinách. Nejčastěji se prozradí hlasitým zpěvem, připomínajícím kvíkání prasete. Hnízdí přímo nad vodou v nejhustším rákosí nebo na ostřicovém drnu. Jeho potrava je rozmanitá. Vedle různých členovců to mohou být i rybky a dokonce i malí savci. Na následujícím snímku je dospělá samice.

Dalším druhem chřástala, kterého jsme kroužkovali a fotografovali, je chřástal kropenatý. Je to menší pták přibližně velikosti kosa. Zobák je kratší, tělo je výrazně kropenaté. Rád se zdržuje v místech, kde husté rákosiny přecházejí v ostřicové porosty. Zimoviště se nacházejí od Středomoří až po jižní Afriku.

Posledního mladého chřástala vodního jsme propouštěli na svobodu až při stmívání. Práce s výběrem sítí, kroužkováním a určováním se protáhla až do pozdního večera.

Noc na sklonku léta začíná náhle. Rychle se setmí a pouze na západě jsou ještě půl hodiny vidět červánky. Kolem našeho tábořiště projel předposlední rychlík z Prahy a my jsme se zaposlouchali do cvrčení kobylek a rychle usnuli.

Ráno před šestou vychází slunce a to už musí být první kontrola sítí hotova a chystáme se na další. V tuto dobu se přinášely ty nejzajímavější úlovky. Ať už to byly čtyři druhy rákosníků, cvrčilky slavíková a zelená, slavík modráček, budníček větší, břehule nebo obyčejný vrabec polní. Všechny úlovky se musely rychle zpracovat a vypustit zpět na svobodu. Kroužkování by nemělo ptákům způsobovat žádnou újmu. Je to časově a fyzicky náročná práce, která přispívá k rozšíření našich znalostí o ptactvu a přispívá k jeho ochraně. Pro mě, nekroužkovatele, ale pouze pozorovatele a fotografa ptáků, to byla akce plná poučení a zábavy, kdy jsem si dostatečně užil kouzlo místa, na kterém jsem strávil dva dny mezi ptáky a příjemnými lidmi. Na posledním snímku právě dostala svobodu cvrčilka zelená.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tessa Tessa | Web | 13. srpna 2012 v 22:37 | Reagovat

jeeej tam musí byť určite krásne podľa tých fotiek :) inač aj blog máš veľmi pekný :)

2 Taychi Taychi | Web | 13. srpna 2012 v 22:57 | Reagovat

Z vašich fotek mám vždycky takový zvláštní pocit a říkám si, že za těmi fotkami musí být spousta práce, trpělivosti. Moc krásné fotografie!

3 Václav Jelínek Václav Jelínek | E-mail | 9. září 2012 v 13:51 | Reagovat

Dobrý den,
Tak to jsem rád, že se alepsoň nějaká z těch vypouštěcích fotek tak povedla. Ta cvrčilka je opravdu excelentní.

4 Kosáček Kosáček | Web | 23. září 2012 v 21:25 | Reagovat

Nádherné,tiše závidím tu blízkost.Muselo to být úžasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama