Potřetí za papuchalky na Runde

15. července 2012 v 14:05 |  cesty za ptáky
Je 4. července 2012, 13,05 hodin a na pražském letišti startuje letadlo společnosti Norwegian směr Oslo. V tom letadle sedím já a mířím už potřetí do Norska na ostrov Runde za papuchalky. Doufám, že po dvou neúspěšných letech už zase na této známé lokalitě papuchalkové úspěšně hnízdí, ale jistý si nejsem. V Oslu přestupuji na místní leteckou linku do Alesundu, zde sedám do vypůjčeného auta a po stokilometrové jízdě jsem večer v jedenáct hodin v kempu Goksoyr na Runde. Přestože je světlo, pokouším se usnout ve své chatičce a brzy ráno vyrážím do kopce k papuchalčí skále. Po hodinovém výstupu docházím na skalní hranu, a první, co vidím, je papuchalk, který letí proti mně a co je hlavní, v zobáku nese rybičky z moře pro své mládě. Tak se to podařilo! Mám před sebou tři dny, které vyplním posedáváním na skalách a fotografováním těchto nádherných tvorů.


Naposledy jsem zde ptáky s rybičkami v zobáku fotil v roce 2009. Při mé druhé návštěvě tohoto vyhlášeného ostrova v roce 2010 zde papuchalkové nehnízdili. Příčinou byl dočasný odklon místních mořských proudů, součásti Golfského proudu, který zde naráží na pevninu. Proudy přinášejí množství planktonu a to je příčina přítomnosti velkých hejn rybek, které jsou potravou papuchalků. Předloni tedy papuchalkové museli pro rybičky létat daleko na moře a už nezvládali vykrmovat mladé. Na skály na Runde se tak vraceli pouze někteří ptáci k nočnímu odpočinku. Tato situace se podle místních občas vyskytne a trvá jednu nebo dvě sezóny. Proto jsem předpokládal, když jsem si v lednu objednával letenky, že letos už by mohlo zase být všechno v pořádku.

Papuchalkové přilétají s potravou zejména ráno a pozdě odpoledne. Nad travou zarostlými skalnatými svahy nad mořem neustále přelétávají rychlým letem stovky těchto exotických ptáků a přistávají u svých nor, v nichž jedno mládě očekává příděl potravy. Mláďata se o svůj nárok hlásí jemným vrčením. Zní to, jako když v dáli někdo pracuje s motorovou pilou. Papuchalkové přistávají na kamenech u hnízd velmi ztěžka. Občas se stane, že se jedinec s nákladem ryb v zobáku netrefí přesně na místo přistání a musí absolvovat ještě jedno kolečko nad mořem, aby lépe nabral výšku nebo směr. Jindy sebou zase pták doslova praští o zem, otřepe se a rychle zmizí v hnízdní noře.

Hodiny strávené nad svahem s hnízdy jsem se snažil využít zejména k pořízení snímků letících ptáků, což je nelehký úkol. Papuchalkové totiž letí rychle a těžko se dá určit, který pták z hejna nad svahem zamíří ke mně. Nejlepší metodou je tedy zamířit na ptáka, u něhož se zdá, že by mohl letět směrem k nám, což nemusí být vždy úspěšné, neboť pták se může najednou rychle otočit a pokračovat jinam. Jiná metoda sleduje pohyb ptáka, kterému se napoprvé nepodařilo přistát a on absolvuje ještě jedno zaměřovací kolo. Sledovat jednoho ptáka mezi stovkami jiných rozhodně není snadné. A tak se jedná o docela náročné a napínavé fotografické lovy, které musí uspokojit každého fotolovce.

Večer po celodenní námaze papuchalkové přilétají na svah a usedají na kameny, kde společně odpočívají. Tento slet začíná přibližně v devět hodin a v některých okamžicích to bývá docela hustý nálet. Jeden pták za druhým usedá na zem, někdy přímo přede mnou, takže ani nelze zaostřit, jak jsou blízko. Naletující ptáky lze fotografovat až do posledního slunečního svitu. Tedy do okamžiku, než slunce zajde za nejvyšší horu ostrova a přestane svítit na svah papuchalků. I tak je stále světlo, protože v létě na Runde slunce zapadá mírně za obzor jen asi na dvě hodiny a celou noc je tedy světlo.

Letošní výlet za papuchalky mi vynahradil všechno to, co jsem nemohl vidět před dvěma roky. Na papuchalčí skále jsem proseděl dlouhé hodiny a neustále bylo na co se dívat. Svah s hnízdy papuchalků a jiných ptáků neustále kontrolovali rackové stříbřití, chaluhy velké, párek krkavců a mladý orel mořský. Nad hladinou moře pořádali průzkumné lety terejové. Opět jsem zažil tu nádhernou večerní atmosféru, kdy kolem mě létaly stovky papuchalků anebo tichá rána, za kterých tito tajemní ptáci tiše, jakoby tajně, přistávali u nor s porcemi ryb pro svá mláďata. Teď už můžu říci, že o papuchalcích toho vím dost. Ještě ale nevím všechno.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Daysy Daysy | E-mail | Web | 15. července 2012 v 15:18 | Reagovat

Vypadají jako lítající tučňáci, fakt. x) Ale jsou milí.

2 Radka Páleníková Radka Páleníková | E-mail | Web | 15. července 2012 v 22:38 | Reagovat

Nádhera. Povídání i fotky. Kdybych si nezkusila, jak nesnadné je fotit ptáky v letu, řekla bych si, že stačí přijít na správné místo a udělat cvak. Nestačí. Tak ještě že jsou tací, kteří to takhle super dovedou.

3 Jenny Amdresková Jenny Amdresková | E-mail | 28. července 2012 v 22:36 | Reagovat

Myslím, že by mi stačilo tam jen sedět a dívat se ..

4 Karel Karel | 5. srpna 2012 v 23:36 | Reagovat

Ty letovky jsou skvělé. Gratuji!

5 Valda Valda | E-mail | Web | 27. září 2012 v 13:38 | Reagovat

Krásná práce a vynikající výsledek. Radost číst i pohledět.

6 vintage prom dresses vintage prom dresses | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 4:10 | Reagovat

Thanks-a-mundo for the blog article. Much thanks again.
http://www.elsedress.org/mother-of-the-bride-dresses-2011.html

7 Katka Katka | Web | 23. května 2013 v 12:42 | Reagovat

Hezky napsáno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama